Význam omega-3 mastných kyselin během těhotenství

15.03.2016

Polynenasycené mastné kyseliny omega-3 a omega-6 hrají významnou roli při vývoji nervové soustavy plodu a novorozence. Jelikož se jedná o esenciální mastné kyseliny, tělo si je neumí samo vytvořit a musí být přijímány z potravy, v případě plodu prostřednictvím potravy matky. Největší vliv má kyselina arachidonová (omega-6) a kyselina dokosahexaenová (omega-3). [1, 2]

Kyselina arachidonová je obsažena v lipidech buněčných membrán, působením enzymů z ní vznikají eikosanoidy (prostaglandiny a leukotrieny) a jejím zdrojem v potravě jsou především živočišné tuky. Nadměrný příjem této kyseliny je nevhodný s ohledem na možné prozánětlivé působení.

Kyselina dokosahexaenová (DHA) má naopak na organizmus velmi příznivé účinky, působí protizánětlivě a má prospěšný vliv na metabolismus tuků. Je také nezbytná pro správný vývoj mozku a sítnice od průběhu třetího trimestru až po 18 měsíců věku dítěte. Významnou roli hraje také kyselina eikosapentaneová (EPA), která je důležitá pro transplacentární přenos kyseliny dokosahexaenové a její správnou absorpci buňkami plodu.

Z výše uvedeného vyplývá, že by těhotné ženy (stejně jako zbytek populace) měly přijímat především omega-3 mastné kyseliny a minimalizovat příjem omega-6 mastných kyselin. Bohužel současný styl stravování vede spíše k nadměrnému příjmu omega-6 mastných kyselin, především kyseliny linolové, ze které se následně syntetizuje kyselina arachidonová. K pokrytí denního příjmu omega-6 mastných kyselin postačuje již jedna čajová lžička slunečnicového nebo kukuřičného oleje, mnoho lidí však tento příjem překračuje až dvacetinásobně. [3, 4] Naopak omega-3 mastných kyselin je ve stravě spíše nedostatek a poměr omega-6 : omega-3 dosahuje až hodnoty 25 : 1, přitom optimálně by se měl pohybovat v rozmezí od 1 : 1 po 3 : 1. [3]

Studie

Od počátku osmdesátých let minulého století se zvyšuje zájem vědců o vliv konzumace omega-3 mastných kyselin na průběh těhotenství. Dánští vědci v této době zjistili, že průměrná porodní hmotnost dětí na Faerských ostrovech je o 194 g vyšší a délka těhotenství o 4 dny delší než v Dánsku. [5] Strava žen z Faerských ostrovů obsahovala výrazně vyšší množství omega-3 a menší množství omega-6 mastných kyselin než strava žen v Dánsku. Na základě těchto poznatků pak usoudili, že zlepšení poměru omega-3 a omega-6 mastných kyselin o 20 % může vést k prodloužení těhotenství o 5,7 dní. [6]

Stejný vědecký tým podával ženám od 30. týdne těhotenství rybí olej (2,7 g omega-3, 920 mg DHA), olivový olej nebo doplněk nepodával vůbec. Těhotenství žen ze skupiny, která konzumovala rybí olej, bylo v průměru o 4 dny delší než u zbylých dvou skupin a porodní hmotnost dětí byla o 107 g vyšší oproti skupině konzumující olivový olej. [7]

V rámci norské studie byl ženám od 17. až 19. týdne těhotenství do tří měsíců po porodu podáván olej z tresčích jater (2632 mg omega-3, 1183 mg DHA) nebo kukuřičný olej. [8] U žen konzumujících olej z tresčích jater byl pozorován vyšší obsah omega-3 mastných kyselin v krevní plazmě a lepší poměr omega-3 : omega-6, díky čemuž docházelo i k lepšímu zásobení plodu omega-3 mastnými kyselinami, především DHA. O 4 roky později autoři zjistili, že děti žen ze skupiny, která konzumovala během těhotenství a kojení olej z tresčích jater, dosahovaly lepších výsledků v testech duševního vývoje. [9]

Podobné výsledky potvrdila i australská studie, v rámci níž byl podáván rybí olej (2,2 g DHA, 1,1 g EPA) nebo olivový olej. Děti žen ze skupiny konzumující rybí olej vykazovaly ve 2,5 letech lepší výsledky v testech koordinace očí a rukou než děti žen, které konzumovaly olej olivový. [9, 10]

Obecně tedy těhotné ženy potřebují přinejmenším stejný celkový příjem omega-3 mastných kyselin, jako běžná populace a větší množství kyseliny dokosahexaenové (DHA). [3, 11, 12] Ideálně by těhotné ženy měly konzumovat denně alespoň 300 mg DHA přičemž omega-3 mastné kyseliny by měly přijímat ze tří zdrojů: ryb a mořských plodů, rostlinných olejů (např. lněný nebo řepkový) a z doplňků obsahujících DHA (případně v kombinaci s EPA). Zároveň by měly minimalizovat příjem olejů s vysokým obsahem omega-6 mastných kyselin (např. řepkový nebo kukuřičný).